Co že jsem to vlastně zač?

3. července 2017 v 15:08 | Adele
Zdravím. Vlastně ani nevím, co tu dělám, ale proč to nezkusit. Není důležité, abyste znali mé jméno, ale říkejte mi třeba Adél, nebo jakkoli se vám zrovna zachce. Když vám řeknu, že je mi patnáct, je mi hned jasný, co si pomyslíte. V hlavě se vám vybaví taková ta typická patnácka s mikinou OBEY a čepicí JBMNT, která pořád dokola poslouchá Čas Hulit a tvrdí, jak se moc liší od ostatních, zatímco v ruce drží cigaretu, kterou si koupila za pět korun od spolužáka. Ne, tak tohle vážně nejsem já. Ale ani bych neřekla, že jsem šedá myš, která nezapadá a zapadnout nechce.

Pravděpodobně jen procházím pubertou, jelikož sama sebe hledám a nevím, kam vlastně patřím. V září nastupuji na novou školu do prváku, což bych moc ráda brala jako nový začátek, ovšem s mým přístupem k lidem to tak jednoduché nebude. Mám asi tak jednu kamarádku přes internet a tím pravá a pevná přátelství končí. Jsem sarkastickej typ člověka a občas, když urážím lidi, tak si myslí, že si jen dělám srandu, takže se mě drží, o což já ale moc nestojím. Uvědomuju si, jak moc sobecky a arogantně to zní, ale je to tak. Zkrátka doufám, že tam potkám lepší lidi, než jsem měla tu možnost poznat dosud, i když se obávám, že jsem jen naivní.

Jsem jen obyčejná holka, která prochází mládím a nemá své pocity komu sdělovat. Kromě psaní se ráda věnuju focení a kreslení. Ano ano, vím, velice rozmanité.. Jo a jak jste si již mohli všimnout, můj styl psaní je z 50% ironie a sarkasmus, takže než něco napíšete, rozmyslete si, jestli jste význam mých slov pochopili správně.

A nejspíše vás zajímá, o čem tenhle blog vlastně bude. V podstatě.. úplně o všem. Psaní je pro mě tak trochu únik z reality a rozhodla jsem se, že mimo knihy, kterou mám rozepsanou, budu své toky myšlenek sdílet i sem, přece jenom, psaní na blog a psaní knihy jsou dvě velice rozdílné věci. Rozhodně nečekejte pravidelnost, nevím, jak na to budu s časem. Teda.. čas je, ale lenost převažuje. I když psaní mě baví, takže by to mělo být v pohodě.

Možná to, co jsem napsala, zní tak, že nemám ráda lidi a nemáte právo mi cokoli napsat - tak to rozhodně není. Nemám ráda jen stupidní lidi, což je v dnešní době bohužel většina. Kdykoli budete chtít, můžete mi jak v komentářích tak ve zprávách napsat to, co si myslíte, nebo se zeptat na cokoli o mé osobě. Přijímám samozřejmě i kritiku - tedy, pokud bude mít nějakou gramatickou úroveň a bude slušná. Pokud ne, nečekejte na odpověď, nedostaví se.

Nebudu tu už dál vykecávat. Je úplně jedno, kdo jsi, kolik ti je, co máš rád, nebo jak jsi na tenhle blog vlastně narazil. Pokud máš volnou chvíli a chceš si přečíst něco ze života dívky, která své myšlenky ventiluje pomocí článků, jsi na správném místě. Udělej si kafe, čaj, nebo cokoli co uspokojí tvé chuťové buňky a pohodlně se usaď, začínáme.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Teri Teri | E-mail | Web | 3. července 2017 v 15:15 | Reagovat

Hezký článek a musím ti pochválit desing, ten je fakt bomba :3

2 Paige Paige | Web | 3. července 2017 v 15:36 | Reagovat

Úplne ťa chápem, som na tom rovnako. Niektorých ľudí hádžem do jedného vreca, pretože si myslím, že sú hnusní ako ostatní, ktorý mi niekedy ublížili (aj keď to možno tak nie je - Ale opatrnosť nadovšetko :D). Inak ti prajem veľa šťastia s blogom :)

3 Adél Adél | 3. července 2017 v 15:39 | Reagovat

[1]: A zrovna s tím desingem jsem si moc jistá nebyla, takže děkuju:D

4 Adél Adél | 3. července 2017 v 15:40 | Reagovat

[2]: Ano, i tak by se to dalo ve zkratce říci. Děkuju:)

5 Lenn Lenn | Web | 3. července 2017 v 18:01 | Reagovat

Veľa šťastia s blogom:)Celkom mi pripomínaš mňa pred rokom,tiež som nastupovala do prvého ročníka na strednej a chcela začať odznova,ale s mojím prístupom k ľuďom to bolo ťažké,no.

6 Adél Adél | 3. července 2017 v 18:33 | Reagovat

[5]:
Děkuju~

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama